Kulaté stoly CZARMA

Kulatý stůl na téma “Widening: Jak by se měl změnit pro FP10?” koordinovaný Ladislavem Čočkem byl zaměřen na sběr zkušeností českých manažerů a administrátorů ve výzkumu s akcemi Rámcových programů EU, které mají za cíl zvýšit českou účast a integraci do Evropského výzkumného prostoru.

Přestože zapojení do diskuse u tohoto kulatého stolu vyžadovalo značnou míru orientace v evropských finančních programech podporujících vědu, velká část zúčastněných manažerů z CZARMA stolu dokázala prezentovat zajímavé zkušenosti k dílčím Widening výzvám či otevřít relevantní otázky týkající se překážek k vyšší účasti. Potvrdila se kontroverzní pozice nástrojů Hop-on k zapojování nových partnerů do již podpořených projektů a vyšší zájem institucí o Twinning. Překvapilo vysoké zapojení do novějších schémat jako Excellence Hub a ERA Talents. Obecně panuje shoda na potřebě pokračovat ve Widening programu, který přispívá k internacionalizaci stále rostoucího počtu vědeckých týmů v Česku a otevírá jim cestu k dalším projektům Rámcových programů EU.

“Jestliže je v práci potřeba nějaká míra kreativity, rád nad tím přemýšlím při sportu. Během běhání tak vznikl i nápad na pojetí kulatého stolu s tématem hodnocení výzkumu. Snažil jsem se přestavit si, co se může dít v kompozici osob sedících v kruhu a vzpomněl jsem si na hru "Kdo, S kým, Kde, Co udělal, Jak a Proč”. Z textů, které u hry vznikly, jsme často vybuchovali smíchy, proto jsem si řekl, že by mohla návštěvníky kulatých stolů zaujmout,” říká Michal Petr, koordinátor kulatého stolu věnující se hodnocení výzkumu. Ta část RMA komunity, která se věnuje hodnocení výzkumu, je velmi heterogenní co do kapacity a míry profesního zaměření na toto téma.

CZARMA chce být platformou i pro tento segment RMA profese. Snad nejjednodušší cestou, jak podpořit sdílení, je definovat si okruh problémů, ve kterých se potkáváme a které nás společně pálí. Snažili jsme se vytvořit mapu témat a zjistit, jak na otázky, které aktuálně rezonují světovou komunitou, reagujeme i my u nás. Odpovědi na otázky formulované tak, aby tázací zájmeno vyhovovalo pojetí hry, jsou především seriózní výpovědí, čím se RMA komunita skutečně mentálně zabývá, a zároveň jejich spojení do dadaistického příběhu je možná i trochu legrace.

Ukázka jedné z výsledných básní, které vznikly v rámci kulatého stolu “téma stolu”:

Kvalita i společenská relevance výzkumu
Se snahou zjednodušit si práci
To rozkvete
V inspirativním prostředí
Jako lůzr
Protože o peníze jde až v první řadě
A já se ptám: Má vědecká komunita zájem o hodnocení založeném na komplexních indikátorech?

Kulatý stůl "Od laboratoře k lajku" pod vedením Dagmar Vokounové Franzeové se zaměřil na jednu z výzev současné vědy – efektivní komunikaci vědeckých témat odborné i laické veřejnosti. Téma komunikace vědy bylo řešeno interaktivním způsobem, kdy účastníci diskutovali nad reálnými příběhy z praxe, ilustrujícími jak úspěchy, tak i překážky, se kterými se vědci a vědkyně potýkají při snaze srozumitelně komunikovat často složité vědecké koncepty.

Účastníci diskutovali o výzvách spojených s mediální prezentací vědy a jak čelit fenoménům, jako jsou dezinformace a nedostatečné porozumění vědeckým poznatkům. Zajímavou částí debaty byla problematika komunikace prostřednictvím moderních digitálních platforem, jako jsou sociální média, která se stala silným nástrojem pro šíření vědeckých myšlenek. Účastníci sdíleli své zkušenosti s využíváním sociálních sítí, jako prostředků pro komunikaci vědy, kde vizuální a interaktivní obsah dokáže oslovit široké spektrum uživatelů, kteří by jinak s vědeckým obsahem nepřišli do kontaktu.

Mezi účastníky byli zástupci mnoha vědecko-výzkumných institucí a různorodost názorů i zkušeností byla jedním z klíčových aspektů úspěchu tohoto setkání, protože umožnila prozkoumat téma komunikace vědy z více úhlů pohledu. Někteří účastníci se zaměřovali na způsoby, jak efektivně komunikovat složité vědecké poznatky mezi odborníky, zatímco jiní přinášeli vhledy do toho, jak tyto poznatky přiblížit veřejnosti prostřednictvím populárních médií a digitálních nástrojů.

Jedním z klíčových výstupů setkání bylo zjištění, že věda musí být komunikována nejen srozumitelně, ale také atraktivně, aby zaujala veřejnost a vyvolala zájem o danou problematiku. Účastníci zdůraznili nutnost průběžné inovace přístupů, jak vědecké poznatky prezentovat, a to především s ohledem na rostoucí vliv digitálních médií. Shodli se také na tom, že spolupráce mezi vědci a profesionálními komunikátory je klíčem k úspěšné popularizaci vědy.

Můžeme konstatovat, že kulatý stůl ukázal, že efektivní komunikace vědy není jen otázkou technických dovedností, ale také schopnosti inspirovat a zapojit širokou veřejnost do vědeckých témat. Bylo zdůrazněno, že věda má větší dopad na společnost, pokud je přístupná, pochopitelná a atraktivní, a že inovativní přístupy k vědecké komunikaci budou v budoucnu hrát stále významnější roli.

V rámci kulatého stolu „Věda bez Hranic: Mezinárodní Mobilita a Lidské Zdroje“ jeho koordinátorka Blanka Collis a účastníci a účastnice sdíleli zkušenosti a dobrou praxi ze svých institucí se zaměřením na dvě hlavní témata, tedy jak motivovat mladé vědce a vědkyně, aby vyjížděli (jak krátkodobě, tak dlouhodobě) do zahraničí, a jak prezentovat instituci tak, aby bylo možné nalákat nové zaměstnance a zaměstnankyně ze zahraničí (a v druhé řadě, jak jim příchod usnadnit).

Diskutující nabídli velkou škálu vlastních zkušeností. Velkou přidanou hodnotou byla různorodost zastoupených institucí, a bylo zajímavé si sdílet specifika velkých výzkumných ústavů, kde jsou výjezdy naprostou samozřejmostí a hojně podporované, tak menších institucí, kde vlastně ani žádné studenty a studentky nemají a výjezdy třeba ani neřeší. Svébytnou kapitolou jsou vysoké školy, kde na jedné straně pravidla doktorského studia požadují povinný výjezd, ale někdy může být těžké na tyto výjezdy hledat finance, zvlášť u humanitních a sociálněvědních oborů. Zároveň se aktivita a míra podpory liší fakulta od fakulty.

Naopak u příjezdů jsme řešili otázku, jak to udělat, abychom mohli při náboru lidí ze zahraničí konkurovat našim atraktivnějším institucím. Někdo táhne značkou “Praha”, těm z menších měst se osvědčilo si vědce a vědkyně pozvat na krátkodobější pobyt a místa jako jsou Olomouc, Plzeň nebo České Budějovice jim ukázat. Tedy využít možnosti krátkodobých stáží, sabbatikalů nebo postdoc inkubátorů (možnost přijet na grant a pak si na české instituci napsat svůj fellowship právě sem), mobilitních schémat v rámci grantů OP JAK, na to, aby si to u nás zahraniční vědec nebo vědkyně vyzkoušela. Shodli jsme se na tom, že k náboru kvalitních lidí mnohem lépe fungují osobní sítě vědkyň a vědců spíš než odosobněná inzerce přes různé kanály. Zároveň se hodně institucí snaží nějak finančně podpořit zakládání vlastní výzkumné skupiny, o stabilizaci financování i ve chvíli, kdy se nedaří získávat granty, což činí instituce atraktivními. Překvapivě někteří sdíleli negativní zkušenost s tím, že poskytli hodnotnou podporu při přípravě návrhu ne grant a kandidát/ka ho pak podal někde jinde.

Na kulatém stolu „Finanční management výzkumných projektů: Dovednosti a zdroje“, který vedly Lenka Chvojková a Hanka Štěpánková, proběhla dynamická diskuse zaměřená na klíčové dovednosti potřebné pro finanční řízení výzkumných projektů.

Účastníci se podělili o své zkušenosti a nápady, které aktivně zapisovali na papírky. Každý pak dostal tři samolepky, jimiž hlasoval pro nejdůležitější dovednosti – mezi nimiž se nejčastěji objevily znalost nástrojů (např. Excel), porozumění pravidlům poskytovatelů, interní procesy organizace, komunikace s partnery a zvládání stresu. Účastníci rovněž diskutovali, jak nejlépe tyto dovednosti získávat a doplňovat, přičemž ocenili podporu od kolegů (jako zásadní zdroj informací), interní školení, externí semináře (a jejich online záznamy) a výměnu zkušeností mezi institucemi, včetně aktivit CZARMA. Zazněl také zajímavý nápad uspořádat letní školu pro poskytovatele, aby lépe porozuměli práci projektových manažerů a manažerek, což by mohlo přispět k efektivnější spolupráci a lepšímu pochopení potřeb obou stran.

Kulatý stůl zaměřený na problematiku otevřené vědy neboli “Open Science” koordinoval Jiří Marek. Toto vysoce aktuální téma v oblasti nejen projektové podpory ale i celého nastavování těchto podmínek poskytovateli dotací, vyvolalo živou diskusi mezi projektovými manažery a manažerkami o tom, jak pracovat s náklady na Open Access nebo datovou podporou během přípravy projektových záměrů. Bylo zajímavé, jak různé instituce pracují s novými pozicemi včetně jejich financování, které sebou otevřená věda přináší, tzv. datovými stewardy, kteří výzkumníkům pomáhají se správou dat napříč obory a stávající se tak běžnou součástí vědeckými týmů napříč ČR. Neméně důležité bylo vzájemné sdílení zkušenosti a formě podpory napříč akademickými institucemi v ČR, protože do konce prosince letošního roku je otevřena výzva OP JAK: Výzkumné prostředí, která umožňuje právě institucionální podporu otevřené vědy financovat.

“Kulaté stoly byly skvělé a rozhodně přínosné. Skvělý nápad, "animátoři" jednotlivých stolů měli připravené podklady a dokázali vtáhnout účastníky do problematiky, i když s ní neměli téměř žádné zkušenosti. Kulaté stoly, prosím příště zopakujte, Bylo to inspirativní natolik, že se to pokusím zrealizovat i u nás na instituci,” zněla zpětná vazba účastníků ve formě evaluačních formulářů.

Fotogalerie