CZARMA rozhovor - Jitka Blažková

Proč jste se rozhodla o pozici v Předsednictvu ucházet?
Popravdě jsem o své nominaci na členství v předsednictvu CZARMA začala uvažovat až ve chvíli, kdy jsem byla motivována kolegy. Možná to bude zajímavá informace pro všechny členy CZARMA, že je jejich aktivní zapojení a účast v jakémkoliv boardu či pracovní skupině velmi vítaná. Nemusí mít ostych z toho, zda jsou jejich zkušenosti dostatečné a jestli bude jejich zapojení přínosné. Z aktuální velmi krátké zkušenosti z Předsednictva cítím, že je vítaná jakákoliv fyzická a aktivní pomoc s organizací akcí, vítán je i názor nebo jen zkušenost z vlastní instituce.

Jak si myslíte, že budete komunitě CZARMA jako členka Předsednictva užitečná?
Ráda bych byla nápomocná při organizaci CZARMA aktivit, kdy z vlastní zkušenosti vím, že se hodí každá aktivní pomocná ruka. Dále se budu starat o oblast komunikace CZARMA, budete se tedy se mnou setkávat především prostřednictvím newsletterů, informací na webu, tiskových zpráv a společně s tajemnicí CZARMA se členy budeme komunikovat prostřednictvím sociálních sítí Linked in a X.

Je nějaká oblast, která je Vaší prioritou?
Kde si myslím, že bych mohla sdílet nejvíce svých zkušeností, tak je to především oblast řízení velkých investičních projektů, nastavování strategie grantového oddělení ve výzkumné organizaci a sdílení zkušeností s řízením relativně početného týmu projektových a finančních manažerů. Vzhledem k tomu že je můj tým v tuto chvíli složen s více než 20 kolegů, mám docela veliké povědomí o tom, co je trápí a s čím se nejvíce perou na poli interních, národních, mezinárodních i investičních projektů.

Máte nějaký konkrétní cíl, který byste chtěla svým působením v Předsednictvu dosáhnout?
Především bych chtěla přispět ke sdílení zkušeností v komunitě projektových manažerů a všech kolegů věnující se RMA. Chtěla bych pomoci k zajištění chodu CZARMA a především k dalšímu rozvoji. Protože jsem přesvědčena o tom, že sdílením a společnou kultivací můžeme výrazně přispět k formování prostředí podpory vědy a výzkumu v ČR. Velmi oceňuji aktivity CZARMA při sestavování společných pozic, kdy je snahou pozitivně ovlivnit podmínky národní poskytovatelů grantů a nabídnout jim zpětnou vazbu a metodickou podporu, a věřím, že se do těchto budoucích pozic také aktivně zapojím.

Kde vidíte silné a slabé stránky českých RMAs v porovnání se zahraničními RMAs?
Mezi nejsilnější stránku řadím naši flexibilitu a adaptabilitu, protože často pracujeme v dynamickém prostředí, kde se rychle mění podmínky, nastavení a požadavky. To nás nutí být flexibilní a rychle se přizpůsobovat novým výzvám. Další silnou stránkou může bezpochyby být kreativita a inovace, protože díky omezeným zdrojům a financím jsou čeští RMAs často nuceni hledat inovativní řešení a přístupy, což vede k velmi kreativním a efektivním metodám práce. Česká RMA komunita je také velmi soudržná a často spolupracuje na různých projektech a iniciativách, což posiluje sdílení znalostí a zkušeností.
Na druhou stranu, mezi slabé stránky se řadí omezené financování, které ve srovnání se zahraničními kolegy často omezuje možnost a schopnost realizovat ambiciózní projekty. Za významnou slabinu považuji byrokratické překážky, které mohou zpomalovat procesy a ztěžovat efektivní řízení projektů.

Máte nějaký recept, jak na byrokratické překážky vyzrát? Máte pocit, že se situace zlepšuje?
Překonávání administrativních překážek je bohužel každodenní součástí práce nás všech pohybujících se v oblasti podpory vědy a výzkumu. Velmi ráda bych zde sdělila, že vidím, že se situace v posledních letech zlepšuje a administrativní zátěž se snižuje. Není tomu ale tak. Obzvláště v českém prostředí má byrokratická zátěž stále rostoucí tendenci. Jako nezbytné vnímám to, že se s tímto trendem nechceme spokojit a přizpůsobit se mu. Zde vnímám silnou pozici a roli CZARMA, kdy je více než přínosné upozorňovat na administrativní překážky, na nesoulad mezi podmínkami jednotlivých poskytovatelů dotací a nabízet pomocnou ruku při úpravě metodik.

Je podle Vás stále prostor pro zlepšení v tom, jak RMA vnímají české instituce?
Ano, určitě je stále prostor pro zlepšení. RMAs hrají klíčovou roli v podpoře vědy a výzkumu, a je důležité, aby jejich práce byla náležitě oceněna a podporována. Instituce by měly více investovat do rozvoje a vzdělávání RMAs, poskytovat adekvátní pracovní podmínky a uznávat jejich přínos k úspěchu projektů. Zlepšení komunikace mezi RMAs a vedením institucí by také mohlo přispět k lepšímu porozumění a efektivnější spolupráci.

Jak podle vás vypadá kvalitní manažer ve vědě a výzkumu?
Myslím si, že by měl mít silné organizační schopnosti, aby dokázal efektivně plánovat, koordinovat a řídit projekty. Měl by mít současně vynikající komunikační dovednosti, aby jasně a efektivně komunikoval s týmem, vedením a externími partnery. Důležité je také strategické myšlení, schopnost vidět širší obraz a plánovat dlouhodobě. Kvalitní manažer by měl mít také chuť porozumět vědeckému a výzkumnému prostředí, včetně aktuálních trendů a výzev. Ale ze všeho nejvíc by to měl být člověk se selským rozumem a nadhledem.

Sama jste ve vedoucí pozici, takže podle jakých kvalit a klíčových kompetencí vybíráte nové lidi do svého týmu?
To je hodně zajímavá otázka a děkuji za ni. Dříve jsem byla přesvědčená, že základní podmínkou pro to, abych kolegu či kolegyni přijala do svého týmu je předchozí projektová zkušenost. Preferovala jsem uchazeče, kteří byli svými zkušenostmi seniorní. V poslední době ale zjišťuji, že je tomu právě naopak. Mám v týmu několik nových kolegů, kteří přišli ze soukromé sféry, a navíc z oborů, které byly dotacím velmi vzdálené. Co je ale spojuje je to, že mají úžasné analytické myšlení, myšlení projektového manažera, a především ochotu poznat nové prostředí a učit se. Tento svěží vítr, který umí dát našemu akademickému prostředí, které je mnohdy velmi konzervativní a jedoucí ve stále stejných kolejích, zpětnou vazbu a pohled zvenčí velmi vítám.
Takže za sebe mohu jen doporučit, nebojme se přijímat do našich týmů kolegy bez předchozí dotační zkušenosti. Může nám to výrazně pomoci osvěžit naše prostředí.

Sama jste působila mimo akademickou sféru, vnímáte to jako výhodu?
Určitě ano. Zkušenost ze soukromé poradenské společnosti, která se věnuje dotačnímu poradenství, přípravě projektů ale i dotačnímu managementu mi dala komplexní přehled o tom, jaké jsou dotační tituly a s jakými příjemci je možné se v průběhu přípravy projektu setkat. Projekty připravované z pozice poradenské společnosti jsou různorodější, protože klientem této společnosti může být kdokoliv, od univerzity až po malou obec či výrobní firmu.
Jestli mám ale porovnat své působení univerzitní v rámci grant office a v soukromé poradenské společnosti určitě preferuji své současné působení na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Baví mě, že pracuji pro instituci, ve které se mohu podílet na jejím strategickém směřování a přímo se podílím na jejím růstu.

Jaké techniky mentální hygieny či jiné nástroje byste doporučila členům CZARMA pro náročná pracovní období, jako například blížící se účetní uzávěrky? Co pomáhá vám?
Pro ta nejnáročnější období je z mého pohledu nejdůležitější asi nadhled, týmový duch a spolupráce s kolegy v týmu. Prosinec a leden jsou opravdu velmi náročné měsíce, ale jako každý rok přijde únor😊
V průběhu roku se snažím vyvažovat pracovní vytížení sportem a časem stráveným s rodinou. Velmi ráda běhám a v poslední době promítáme tuto čistě soukromou aktivitu i do týmu grantového oddělení. Účastníme se různých štafetových charitativních běhů, kdy spojíme příjemně strávený čas s přispěním k dobré věci.