CZARMA Rozhovor - Zuzana Sajdlová

Vaše profesní dráha a zkušenost je velmi zajímavá – od projektové manažerky, přes vedoucí projektového oddělení po proděkanku pro vědu a výzkum na Fakultě sportovních studií MU. Můžete nám jednotlivé části Vaší kariérní cesty popsat? Která z těchto rolí je Vám nejbližší? Čím si Vaše srdce získala právě Fakulta sportovních studií?

K projektovému managmentu jsem se dostala v malé soukromé firmě, která byla velmi úspěšná v získávání a řešení národních i evropských výzkumných projektů. Ačkoli se moje pozice jmenovala jinak, dělali jsme vzhledem k velikosti podniku všichni všechno – od výzkumných úkolů, po prezentaci výsledků na vědeckých konferencích, prodej a instalaci našich výrobků u zákazníků, publikovali jsme, ale také psali a řešili zmíněné projekty. S touto zkušeností jsem přišla na Masarykovou univerzitu, Fakultu sportovních studií už do pozice projektového manažera výzkumných projektů. Byla to spíš shoda náhod než promyšlený výběr budoucího pracoviště. Hledala jsem práci blíže bydliště a potřebovala sladit práci s rodičovstvím. Na projektovém oddělení tu tehdy pracovala kamarádka, která mi řekla o volné pozici, kde požadují zkušenost s mezinárodními projekty a dobrou angličtinu. Šla jsem na výběrové řízení a podařilo se. Po několika letech odcházela vedoucí oddělení vědy, výzkumu a projektové podpory a byla jsem požádána, zda bych tuto roli přijala.

Ale ten největší skok přišel na konci roku 2019, kdy mě oslovil tehdejší proděkan pro vědu a výzkum Jan Cacek, abych se ujala řízení malého pracoviště, které tehdy chtěl založit – inkubátoru kinantropologického výzkumu. Znamenalo to přechod z neakademické do akademické pozice a pro mě velkou výzvu. Vyjít ze stínu toho, kdo podporuje akademiky, do role akademika, který tvoří tu primární roli univerzit – učit a vědecky posouvat nějaký obor lidského bádání. Takže teď sama učím a z interakce se studenty mám obrovskou radost. Ale také zažívám zklamání u projektových návrhů, které teď podávám za sebe, když projekt není vybrán k financování.

V roce 2020 se stal Jan Cacek děkanem fakulty sportovních studií a k mému obrovskému překvapení mi navrhl, abych byla v jeho týmu proděkankou za vědu a výzkum. Byla jsem tehdy akademikem 9 měsíců a tohle byl kvantový skok. Vzala jsem si čas na rozmyšlenou, po konzultaci s blízkými nabídku přijala a pak první roky jsem tuto funkci vykonávala možná navenek v pohodě, ale uvnitř v naprosté hrůze, že nejsem dost dobrá, abych takovou funkci měla. Začali jsme naše první období ve vedení fakulty za pandemie Covidu-19, poté jsme řešili pomoc ukrajinským studentům a akademikům. A do toho jsme na základě výstupů z hodnocení vědy a výzkumu mezinárodním panelem zahájili reorganizaci fakulty. Všechno tohle vedlo k velkému stresu, který by asi v jiných dobách s proděkanstvím být spojen nemusel. Proto se mi hůře odpovídá na otázku, která funkce je mému srdci nejbližší, protože jsem tehdy myslela, že to mé srdce nezvládne😊. Abych se z otázky nevyvlékla: je mi nejbližší akademická role, která dává obrovské možnosti profesního rozvoje v ne tolik svázaném časovém rámci (vymezenou pracovní dobou) jako u neakademiků.

A co je skvělého na fakultě sportovních studií? Je asi jiná v tom, že naši vyučující se ve velké míře při výkonu zaměstnání hýbou a i ti, kteří učí teoretické předměty, jsou většinou trenéry, vedoucími pohybových kroužků různých věkových kategorií, případně sami nadstandardně ve srovnání s většinovou populací sportují. Jsou kladným působením pohybu pozitivně ovlivněni a je to tu prostě cítit. Je radost tady pracovat.

V poslední době veřejným prostorem stále častěji rezonují témata související s výzkumem sportu a přidružených oblastí. Podcasty věnující se správnému tréninku, výživě ve sportu a regeneraci zaujímají přední pozice ve většině streamovacích služeb. Můžete nám jako laikům přiblížit, jaké jsou aktuální trendy ve sportovním výzkumu a co hýbe Vaší fakultou?

Je příhodné, že jste použila v otázce slovo „trendy“, protože přesně tak se jmenuje popularizační odkaz na stránkách naší fakulty, kde naši akademici a doktorští studenti srozumitelnou formou představují výzkumy, které na naší fakultě provádíme. Kdybych teď začala jmenovat, určitě se mi nepodaří vyjmenovat vše a někdo z kolegů by se mohl urazit, proto sdílím odkaz, kde se to dozvíte: https://www.fsps.muni.cz/veda-a-vyzkum/trendy-ve-vede

Technologie a sport k sobě neodmyslitelně patří. Jste zapojeni do projektů věnujících se výzkumu a vývoji nových technologií, tréninkových či diagnostických metod?

Bezpochyby. Úplně nejčerstvější výzkum v této oblasti je vývoj neinvazivní diagnostiky svalové typologie pro českou olympijskou reprezentaci, kterou nám zadal Český olympijský výbor. Laicky řečeno: neinvazivní znamená, že při analýze svalu do něj nemusíme vstupovat jehlou, ale v našem případě svaly sportovce snímáme pomocí magnetické rezonance (MRI). Snímky ukazují rozdíly mezi svalovými vlákny typu I (vytrvalostní) a typu II (rychlá, výbušná). Znalost svalové typologie pak pomůže trenérům k individualizaci tréninkového plánu, optimalizaci regenerace, lepšímu plánování stravování a suplementace, monitorování adaptace na trénink a prevenci zranění.

Fakulta sportovních studií sídlí v areálu univerzitního kampusu. Nacházíte synergii a prostor pro spolupráci s dalšími kampusovými fakultami? V jakých oblastech?

Určitě, léta spolupracujeme na sběru dat pro longitudinální studii sledování zdraví populace CELSPAC, která je řízena součástí přírodovědecké fakulty. V předchozí otázce popisuji spolupráci s CEITEC (výzkumné centrum Masarykovy univerzity), které disponuje právě magnetickou rezonancí a s tímto pracovištěm rovněž spolupracujeme na výzkumu motorického učení. S odborníky z lékařské fakulty jsme spolupracujeme na výzkumu s cílem zpomalit progresi onemocnění a zlepšit pohybové schopnosti parkinsoniků.

Jaké jsou největší výzvy, které vnímáte při řízení projektů? Jak je překonáváte?

To je spíše otázka na současného vedoucího projektového oddělení. Ale asi ta největší bolest je, že někteří řešitelé nedodržují termíny plnění milníků, nedodají výstupy, nečerpají rovnoměrně přidělené finance a jsou i tací, kteří očekávají, že jejich práci zastane projektový manažer. Bojujeme s tím domluvou a částečně to za ně pak skutečně musí udělat někdo jiný nebo projektový manažer pracuje noci a víkendy, aby se stihly zapracovat pozdě dodané materiály. Máme samozřejmě fakultní směrnici o řízení projektů, kde jsou povinnosti, postupy a termíny specifikovány. Na základě toho se v kritickém opakovaném případě můžeme rozhodnout i o změně personálního obsazení, případně neumožnit další podání projektu. Pokud se ptáte na boj s poskytovateli dotace, pak je to asi situace, kdy v pravidlech je něco, co není v souladu s postupy a termíny na univerzitě, případně je dotace specifikována na účel, který nám nevyhovuje a musíme se přizpůsobovat znění dokumentace poskytovatele, ačkoli to nedává smysl a přidává nám to práci. V toto bodě bych ale chtěla ocenit kolegy z odboru výzkumu Masarykovy univerzity, kteří jezdí pravidelně konzultovat přípravu výzev k jednotlivým poskytovatelům a vysvětlují univerzitní realitu, smysluplnost a proveditelnost.

Jaké znalosti a dovednosti považujete za klíčové pro úspěšného projektového manažera?

Já považuji za klíčové, aby měl silné měkké dovednosti. Umět efektivně komunikovat s řešitelem i týmem, naslouchat potřebám a hledat řešení problémů. Nastavit jasná očekávání a umět řešit konflikty, když se objeví. Projektový manažer musí být schopen uřídit provedení akcí a dosažení výstupů v požadované termíny, prioritizovat a zvládat stres v náročných situacích. Nutností je flexibilita – protože při řešení projektů stále dochází k nečekaným změnám, je potřeba rychle reagovat a upravit další plány.

Vedete Inkubátor kinantropologického výzkumu. Co si pod touto vědní oblastí můžeme představit?

Kinantropologie je věda o pohybu člověka, která zahrnuje všechny vědecké podoblasti, které si k tomu umíte představit s přídavkem „sportovní“, „sport“: pedagogika, psychologie, filosofie, historie sportu, management sportu, právo a sport, když začnu těmi společenskovědními oblastmi a také tělovýchovné lékařství, biomechanika, biochemie apod.

Inkubátor vznikl jako podpora vědy a výzkumu na naší fakultě a přijímali jsme tam uchazeče z celosvětově otevřených výběrových řízení pro vedení různých oblastí výše zmíněné kinantropologie. Stále tam převažují zahraniční zaměstnanci a mnozí odtamtud nakonec přešli na katedry jako vědečtí lídři.

Co vás osobně motivuje a inspiruje ve vaší práci?

Inspirací jsou mi všichni pracovití, vzdělaní a přátelští kolegové a kolegyně, kteří na sobě stále pracují a snaží se zlepšit svůj výkon ne pro svůj osobní prospěch, ale pro úspěch a růst celé fakulty/univerzity/společnosti v těch hlavních aspektech – výuka, věda a třetí role. Motivuje mě, že mám šanci se na této cestě podílet a spoluvytvářet podmínky, které vedou k vyšší kvalitě naší výzkumné i pedagogické činnosti.

Jak se vám daří udržovat rovnováhu mezi pracovním a osobním životem?

Já si myslím, že se mi to většinou daří. Ale kdybyste se zrovna dneska zeptala dětí a manžela, tak by nesouhlasili 😊. Na odpovědích pro tento rozhovor pracuji dnes od rána mezi dalšími úkoly v práci i doma do noci. Momentálně odbíhám mezi otázkami do kuchyně pomáhat dětem s výrobou ořechových rohlíčků. To je asi ta rovnováha. 😊

Jaké jsou vaše oblíbené sportovní aktivity?

Běh. Běhám nejčastěji sama, pravidelně s kamarádkou, občas se psem. Dvakrát týdně chodím do posilovny, kde vedu kruhový trénink. A než se mi spoluhráči vzhledem k postupujícímu věku zdravotně rozsypali, tak jsem ještě do letošního září dvacet let pravidelně hrála amatérský volejbal. Ale moje největší srdcovka je národní házená. Narodila jsem se ve vsi, kde bylo hřiště na tento ryze český sport. Hrála jsem ji závodně 18 let a pokračuje v tom moje dcera.

Jaké vánoční přání byste chtěla poslat svým kolegům a studentům na fakultě?

Kolegům: ať si ti přesportovaní odpočinou a ti, co museli u různých úkolů hodně sedět, ať si užijí své oblíbené sportovní aktivity. Studentům: ať vybalancují odpočinek a přípravu na zkoušky. Všem: ať jsou šťastní a spokojení, stráví krásný čas se svými nejbližšími.